Jak si uzit dovolenou

Dovolená je od slova dovolovat si.😃 A my to vzali do slova a do písmene. I když chtít po  těhulce a dvouleťákovi zázraky v horách to není jen tak. Švagrová vybírala trasy pro odrážedlo(jakože já). Takže asi tak.:) Každá naše procházka končila pro mě obrovským kopcem na jehož konci byla naše chatka. Ubytování bylo fantastické a personál jedna báseň. I když upřímně řečeno zkrotit takovou smečku (40 lidí z toho 16 dětí) bylo i na ně nejspíš moc. Jeden den při snídani se paní správcová ujala slova a říkala: jsou rozbitá dvě zrcadla,umyvadlo a utrhlé prkénko. No prostě zvěřinec. Větší kluci měli pistole(nerfky) a hráli s tatínky bitky. No tatínkové byli absolutně šťastní. První den jsme zkusili co všechno vydržím. A šli jsme procházkou lesem asi tak něco kolem 5 km mírným kopečkem na rozcestí tam jsme se občerstvili. Víťa si pohrál na dětském hřišti stropil scénu a já jsem se rozbrečela. Měla jsem toho plný zuby hned první den. Naštěstí pohár to všechno zpravil já se uklidnila, malej usnul a mohli jsme jít k chatě. Prudkým kopcem dolů. To tak nebylo moc příjemné. Odpoledne proběhlo seznamování v herně. Myslím tím malých dětí. Víteček si hrál když v tom se objevil Honzík a chtěl se seznamovat. Honzíkovi je 9 měsíců. Plazil se po kolenách k Vítkovi a ten měl paniku v očích a začal plakat. A od té doby byly super kamarádi. U jídla jsme seděli přes uličku u stolků a kluci si spolu povídali beze slov. Bylo to krásné je pozorovat jak na sebe pokyvují hlavou atd. Další den jsme jeli do Jánských Lázní. POdívat se kde teta dříve pracovala, kam chodila pařit a opět procházkou někam na rozcestník kde jsme navázali na stezku Krakonošovu. A to bylo něco..Mě se to moc líbilo. Obrovské židle,stoly,postele a k tomu krásné vyprávění. Prostě paráda. Došli jsme na farmu tam se líbilo Vítečkovi. Bylo tam spoustu zvířátek(poníci,kozy,ovce,prasátka,slepice a vše se kolem nás procházelo. Bylo to super. Sešli jsme do městečka a tam jsme se občerstvili. Pak jsme jeli zpět na chalupu. Jeden den jsem byla tak unavená, že jsme se celý den flákali po chalupě. Další den jsme jeli do Pece pod Sněžkou tam kde je ta lanovka. Bylo tam krásné hřiště pro děti a opět jsme šli stezkou zábavnou kde se plnili úkoly. Bylo to moc fajn. Na zpáteční cestě jsme se schovali v pizerii neb začalo pršet. To už Vítek spal a my si užívali klidu.Ani nevím jak rychle to uteklo. Bylo to velmi náročné, ale bylo to moc fajn. Jsem ráda, že jsme jeli, že jsme dojeli v klidu a pohodě. Za rok nashle Krkonoše...