pátek 24. února 2017

Je to rok

Je to rok co jsem psala článek, že mám na ldn kamaráda. Nechtěla jsem úplně rozšiřovat co se přihodilo, ale když jsem si to přečetla tak musím. Ano opět jako by se vrátil čas a já třikrát týdně jezdím na ldn. Jen trošku jiným směrem a za někým jiným. Za svým tátou. Ve svých 53 letech dostal mozkovou mrtvici a protože momentálně potřebuje rehabilitace a hlavně dohled doktorů musí být tam. No není to jednoduchá situace ani pro něho ani pro nás. Ale musíme to brát jak to je a zaplať pánbůh žije. Pokud se bude snažit a bude chtít rozcvičí se a pokud nebude pít má šance že bude vše ok. Pokud ne tak na to snad nechci raději ani myslet. Jelikož zlobí a chce moc domů musely jsme spolu udělat dohodu. Pokud bude hodný bude spolupracovat a poslouchat sestřičky, nebude utíkat a bude jíst zkusíme si ho vzít příští víkend domů. Věřím, že bude spolupracovat,že si dá říct . No uvidíme. A co u nás nového.:) Ano jistě jak už spousta lidí ví čekáme dalšího potomka. Dnes jsme byly na genetice vše je v pořádku a máme dvě krásné fotky. Vítek je úplně perfektní. Je sním momentálně sranda, ale je docela náročné ho uhlídat. Znakujeme snad asi tak 20 slov dokáže naznačit nebo ukázat. Někdy mi dýl trvá než pochopím co tím vlastně myslí, ale je to úžasné. Mít možnost se s ním domluvit i beze slov.Momentálně má deset zubů a tři rostou. Každou středu se jezdíme koupat na bazén a někdy jen tak lenošíme. Hodně čteme a zpíváme. Ale vše tak ab nám bylo hlavně dobře. No někdy je to těžké, ale jindy je to legrace.

Žádné komentáře:

Okomentovat