pátek 21. dubna 2017

20tt

Dnes jsme absolvovali druhou genetickou prohlídku ve Fn Olomouc. Dozvěděli jsme se,že naše další děťátko má dlouhé nohy.😊 ATaky že je zdravé, krásné, čilé. A je to kluk. Víteček bude mít bráchu a doufám, že si spolu budou hrát a budou si rozumět. Taky jsme byly v zoo. No páni to byl výlet. Bylo to perfektní k procvičení naší znakovky. Perfektně znakujeme spoustu zvířátek. Víteček je pravoplatný chodec a mám pocit, že pokaždé ujde o kousek víc než minule. Např.zologickou zahradu prošel opravdu téměř celou. Je to honička mu stíhat a zachraňovat ho, ale i když je to náročné je to tak ohromný pokrok a my jsme neskutečně šťastní. S chůzí souvisí i řeč. Víťa se probudí v noci a má asi pocit,že nám musí všechno říct. Ono mluvit do tmy je nuda. Máme světlo, které reaguje na hlasitý zvuk a toho velmi rád využívá, když je hluboká noc. No zkrátka Víťa rád chodí a mluví jo a ještě ze všeho nejraději chodí na obědy do restaurací. Každou středu po plavání se jdeme odměnit a jdeme s tetou na oběd. Teď naposledy se usadil do židličky a už úplně křičel ham ham. Je to sranda. Některé dny jsou těžší, ale snažíme si to užívat jak jen to jde. Byli jsme společně všichni pozvání do fakultky na vyučování mediků. Přišli jsme do takové velké místnosti a tam sedělo spoustu mladých lidí. Čekala jsem že to bude více o jejich otázkách, ale byly stydlivý takže hlavní slovo jsem měla já a samozřejmě Vítek. Dostal fantastický traktor se kterým se dá dělat spoustu věcí.:) Popovídali jsme jim náš příběh oni se zeptali na co potřebovali a pak jsme jeli domů. Byl to velice zajímavý zážitek a zkušenost a až později jsem si uvědomila co všechno jsem jim neřekla. Příště budu chytřejší. Můj čas u pc vypršel a já musím běžet. Děkuji za přečtení. Přejeme všem krásné chladné dny.

pátek 24. února 2017

Je to rok

Je to rok co jsem psala článek, že mám na ldn kamaráda. Nechtěla jsem úplně rozšiřovat co se přihodilo, ale když jsem si to přečetla tak musím. Ano opět jako by se vrátil čas a já třikrát týdně jezdím na ldn. Jen trošku jiným směrem a za někým jiným. Za svým tátou. Ve svých 53 letech dostal mozkovou mrtvici a protože momentálně potřebuje rehabilitace a hlavně dohled doktorů musí být tam. No není to jednoduchá situace ani pro něho ani pro nás. Ale musíme to brát jak to je a zaplať pánbůh žije. Pokud se bude snažit a bude chtít rozcvičí se a pokud nebude pít má šance že bude vše ok. Pokud ne tak na to snad nechci raději ani myslet. Jelikož zlobí a chce moc domů musely jsme spolu udělat dohodu. Pokud bude hodný bude spolupracovat a poslouchat sestřičky, nebude utíkat a bude jíst zkusíme si ho vzít příští víkend domů. Věřím, že bude spolupracovat,že si dá říct . No uvidíme. A co u nás nového.:) Ano jistě jak už spousta lidí ví čekáme dalšího potomka. Dnes jsme byly na genetice vše je v pořádku a máme dvě krásné fotky. Vítek je úplně perfektní. Je sním momentálně sranda, ale je docela náročné ho uhlídat. Znakujeme snad asi tak 20 slov dokáže naznačit nebo ukázat. Někdy mi dýl trvá než pochopím co tím vlastně myslí, ale je to úžasné. Mít možnost se s ním domluvit i beze slov.Momentálně má deset zubů a tři rostou. Každou středu se jezdíme koupat na bazén a někdy jen tak lenošíme. Hodně čteme a zpíváme. Ale vše tak ab nám bylo hlavně dobře. No někdy je to těžké, ale jindy je to legrace.

čtvrtek 26. ledna 2017

Plavání

Každou středu pokud není malý nemocný jezdíme plavat na bazén do Mohelnice. Jelikož většinou nestíháme a jezdíme na knop a máme kartu ZTP snažíme se toho využívat. Ano není to nic divného ovšem. Ale my musíme mít jako vždy něco extra. Při vjezdu na mini parkoviště, které má dvě místa pro postižené  stojí přesně  uprostřed vjezdu sloupek. Asi proto abych si odřela auto. A ano přesně tak se stalo. Jelikož při vjezdu mi ještě bránilo auto které si stouplo fikaně. Já nechtěla odřít auto cizí a odřela si svoje.:( No nic nedá se nic dělat. Naštvala jsem se s tím že půjdu podat stížnost na úřad. Posílali mě od čerta k ďáblu až nakonec jsem se dostala tam kam jsem měla. No a pán se mi tak trochu vysmál, že si mám couvnout při najíždění. AHA. A když tam stojí auto? Tak mu tam prý klíčkem vyryjte že stojí blbě.! Jsem vyvalila oči. To snad nemyslí vážně. A říkám mu nebylo by jednodušší oddělat sloupek? No víte- ne. Ještě dnes jsem z toho v šoku. A já to musela napsat. Prý máme v plánu udělat větší parkoviště a tam na vás budeme myslet. To je nehoráznost toto. Přeji co nejméně odřených aut a více úsměvů na tváři.:)