Šestinedělí je za náma.:D

A troufnu si napsat, že se nám všem neskutečně ulevilo. Moje hormony lítaly z minuty na minutu jako splašené a dokázala jsem se smát a do toho absolutně plakat. Rozněžněl mě pohled do kolébky na naše miminko. A když se do toho přidal zánět v prsu dílo bylo dokonáno. Brečela jsem manželovi na rameno, že nechci být hypochondr. A to už bylo vážně moc i na klidného muže. A to nemluvím o tom, že každý den řešíme že mi neteče mléko! Na to už je alergický a někdy se smíchem říká. Co budeme asi dělat když neteče mlíčko.:D. Já totiž děsně nerada vařím nutrilon. Jenže zkrátka večer když už jsem za celý den unavená to jinak nejde. Ale přesto je to dobré. Odstříkávám 90 ml a jeden den dokonce po 120ml. Co tři hodinky. A někdy tu jednu dávku uvaříme ten nutroš. Akorát mám problém ze stáváním v noci. To se mi nechce. Ale pak si vždycky řeknu, že to dítko je bezbranné a nemůže si jít vzít jídlo do ledničky tak se snažím co nejrychleji vyskočit z postele a postarat se o něho. U paní doktorky v poradně dostal pochvalu. Je šikulka krásně drží hlavičku a váží 4380g a měří 56 cm. Je to vidět má krásné škraně a faldíky na nohách. Taky se začal pěkně projevovat zjistil, že má hlas jako zvon a dává o sobě pěkně nahlas vědět. Jsem na něho moc pyšná i přes diagnozu se vyvíjí moc dobře tak snad mu to vydrží. V pátek bude oslava Víteček bude mít dvouměsíční narozeniny. je to brouček milovanej. K narozeninám dostane šátek abych ho nemusela tahat v rukách, protože už se opravdu pronese a já potřebuji taky někdy něco dělat. ted musím končit a jít se upravit za chvíli by měly přijet z rané péče na konzultaci. Díky za komentáře a za přečtení.:)